Odpověď naznačil už šéf strany, která se, kromě „otevřenosti všem občanům“, k ničemu nezavázala. Radek John, rytíř z Novy, zahájil billboardovou kampaň bez skrupulí: „Sociální solidarita ANO, příživnictví NE!“. Cizincům by se mělo vysvětlit, co vlastně bubliny Věcí veřejných znamenají, snad by se i podivili nad využitím pojmu parazitismus ve volebním marketingu. Cizinci ale v květnu nevolí a rozumět tudíž nemusí.
Na Věci veřejné navázala ODS, která signatářem Dohody je. Její slogany se napjatě očekávaly: bude to boj s nezaměstnaností? Snižování deficitu? Kdeže. „Člověče, neživ povaleče!“, zní volební vzkaz dosud nejsilnější pravicové strany. A Mirek Topolánek, stejně jako později „příliš slušný Nečas“, rozptýlil pochybnosti na tiskové konferenci: ze zneužívání sociálních dávek obvinil chomutovské a litvínovské Romy.
Nu, nejde vlastně o nic nového. A v zájmu objektivity k pravolevému rozložení stran dodejme, že jakkoliv má například ČSSD nesporně nejpropracovanější program začlenění romské menšiny, sama o sobě Oranžová kniha mnoho nezaručuje. Kdo navíc slyšel na dané téma promluvit kandidáta Pecinu, snadno pochopí touhu zdejších Romů odejít co nejdál. Gentlemanské dohody jsou zkrátka pro gentlemany a těch je ve stranických aparátech poskrovnu.
Chvályhodná Dohoda proti extremismu a rasismu tedy ovlivní letošní volby pramálo. Volební manažeři z průzkumů vědí, že jen jediná menšina je v Česku ještě nemilovanější než minorita politiků. A podivnou morální alchymii, podle které jsou Češi „nezaměstnaní“, zatímco čeští Romové „parazitují“ a „pracovat nechtějí“, masivně zneužijí. Přesunutí sociálního konfliktu, kdy odpovědnost za společenské nešvary a systémové deficity nenesou už mocenské elity, nýbrž obětní beránek – který se od majority viditelně liší a k moci přístup nemá -, je navíc pro strany výhodnou clonou k překrytí vlastních problémů a jalovosti předvolebních slibů. Mobilizace voličů, sjednocených animozitou k „jiným“, takzvaně problémovým“, byla naopak v minulosti ověřena vítěznou praxí.
Že volby v tomto duchu zavlaží podhoubí rasismu a extremismu? Že posílí romofobní postoje, podle Eurobarometeru beztak nejsilnější v Evropě? A že je celá řada racionálních – i ekonomických – důvodů, z nichž se vyplatí rozdělení společnosti překonávat, a ne ještě podněcovat a prohlubovat? Jistě, důvody tu jsou, volební manažeři na ně ale neuslyší.
Můžeme tak zatím jenom hádat, kdo nakonec získá sto jedničkovou většinu. Odpověď na to, kdo volby prohrál a kdo na ně doplatí, bohužel už známe. Dohodě navzdory to budou Romové.
Ve zkrácené podobě publikováno v Hospodářských novinách 29. 3. 2010